Debian repozitář
1) main: All free software that follows the DFSG (Debian Free Software Guidelines)
2) contrib: Free software that follows DFSG but depends on software in non-free.
3) non-free: All kinds of non-free software that doesn't follow the DFSG.
Since Debian doesn't differentiate among packages on the basis of support (since all packages are supported by the Debian community),
contrib and non-free packages correspond to Restricted/Multiverse in Ubuntu. By default, all contrib and non-free packages enter
Multiverse when they are synced. If Canonical intends to support them, they are moved to restricted.
Ubuntu's archive divisions mean
1) main: Free software, officially supported by Canonical / (svobodný software, plně podporovaný)
2) universe: Free software, NOT supported by Canonical / (svobodný software, ale distribucí nepodporovaný)
3) restricted: Non-free software officially supported by Canonical (includes device drivers mainly, amongst others) / (nesvobodný software, plně podporovaný)
4) multiverse: Non-free software NOT supported by Canonical (flashplugin-nonfree comes over here) / (nesvobodný a nepodporovaný software)
Commonly used package sources
DebianStable: official Debian repository for the current release
StableProposedUpdates: official Debian repository for upcoming point releases (security and important bug fixes every ~2 months)
StableUpdates: official Debian repository for changes that cannot wait for the next point release, packages are also added to StableProposedUpdates for inclusion in the next point release
DebianSecurity: official Debian repository for frequent security updates
DebianBackports: more recent versions of some packages, compatible with DebianStable.
DebianTesting: current development state of the next stable Debian distribution
DebianUnstable: rolling development version containing the latest packages
DebianExperimental: development version containing the experimental/alpha/beta/untested packages
The entries in this file normally follow this format:
deb http://site.example.com/debian distribution component1 component2 component3
deb-src http://site.example.com/debian distribution component1 component2 component3
UPRAVA ZDROJU SOFTWARE
1. su -
2. nano /etc/apt/sources.list
Obsah otevřeného souboru upravíme následovně
deb http://ftp.cz.debian.org/debian/ buster main contrib non-free
deb-src http://ftp.cz.debian.org/debian/ buster main contrib non-free
deb http://security.debian.org/debian-security buster/updates main contrib non-free
deb-src http://security.debian.org/debian-security buster/updates main contrib non-free
deb http://ftp.cz.debian.org/debian/ buster-updates main
deb-src http://ftp.cz.debian.org/debian/ buster-updates main
deb http://www.deb-multimedia.org/ buster main non-free
3. apt update <===> Provedeme aktualizaci zdrojů software
4. Ve výpisu se objeví chybová hláška ohledně chybějícího klíče k repozitáři deb-multimedia.org
V několika krocích povolíme a nainstalujeme chybějící klíčsudo apt-get update -oAcquire::AllowInsecureRepositories=truesudo apt-get install deb-multimedia-keyring
5. apt update <===> Zaktualizujeme znovu zdroje software, tentokrát by výpis měl být již bez chyb
6. apt upgrade <===> Provedeme aktualizaci systému
7. Instalace firmwaresudo apt install firmware-linux-free firmware-linux-nonfree
8. Poté restart
/etc/apt/sources.list.d <===> editacni adresar k repozitaruminxi -r <===> Vypis podrobnosti o repozitarich/etc/apt/sources.list ????
priklad: deb http://iso.mxrepo.com/antix/buster buster main
Backports
Jak nainstalovat a pouzivat Debian Backports
neboli jak dostat do Stable i novejsi balicky / FUNGUJE
The Debian backports repository and source repository are officially maintained Debian repositories. They just aren’t added to your system by default. There are plenty of applications, like servers, where you wouldn’t necessarily want those repositories available to accidentally install something new. Because of this, though, you’re going to need to add the backports repo manually like you would an external repository.
To start, open up your sources file at /etc/apt/sources.list with your favorite text editor. When you have it open, move to the bottom of the file, and add in the following two lines. You can exclude the source one, if you don’t plan on using it.
1) upravime source a vlozime vlozime Backportssudo nano /etc/apt/sources.list
2) tyto radky (pokud mame Debian10(Buster) dame buster, pokud jiny dame jine codename)
muzeme za to nakonec dat i contrib a non-free
Feel free to add in the contrib and non-free options too, if you want those packages.
deb http://ftp.debian.org/debian buster-backports main
deb-src http://ftp.debian.org/debian buster-backports main
3) ulozime a zavreme sources.list
4) updatujeme vypissudo apt-get update
5) nyni lze nainstalovat program z BACKPORTS /How To Install A Package From Backports
nyni napriklad nainstalujeme verzi 5.3.0 MINETESTsudo apt install -t buster-backports minetest
nebo muzeme take timto sudo apt-get install minetest/buster-backports
priklad nainstalovani novejsi verze 0ADsudo apt-get install -t bullseye-backports 0ad
Archive type
The first word on each line, deb or deb-src, indicates the type of archive. Deb indicates that the archive contains binary packages (deb), the pre-compiled packages that we normally use. Deb-src indicates source packages, which are the original program sources plus the Debian control file (.dsc) and the diff.gz containing the changes needed for packaging the program.
Repository URL
The next entry on the line is a URL to the repository that you want to download the packages from. The main list of Debian repository mirrors is located here.
Distribution
The 'distribution' can be either the release code name / alias ( stretch, buster, bullseye, bookworm, sid) or the release class (oldoldstable, oldstable, stable, testing, unstable) respectively. If you mean to be tracking a release class then use the class name, if you want to track a Debian point release, use the code name. Avoid using stable in your sources.list as that results in nasty surprises and broken systems when the next release is made; upgrading to a new release should be a deliberate, careful action and editing a file once every two years is not a burden.
For example, if you always want to help test the testing release, use 'testing'. If you are tracking bookworm and want to stay with it from testing to end of life, use 'bookworm'.
Component
main consists of DFSG-compliant packages, which do not rely on software outside this area to operate. These are the only packages considered part of the Debian distribution.
contrib packages contain DFSG-compliant software, but have dependencies not in main (possibly packaged for Debian in non-free).
non-free contains software that does not comply with the DFSG.
PRIORITY / PINNING
Abyste pochopili pinning, musíme se zastavit u systému priorit a popsat si ho detailně. Už jsme zmínili, že volbou výchozí (preferované) větve zvýšíme prioritu konkrétním balíčkům v oné větvi. To je nejjednodušší případ, ale máme mnohem více možností, jak prioritu ovlivňovat a tím měnit chování balíčkovacího systému.
Výchozí hodnoty priority jsou následující:
100 <===> všechny nainstalované balíčky
500 <===> nenainstalované balíky patřící do jiné než výchozí větve
990 <===> nenainstalované balíky, které patří do výchozí větve
Pokud jsme tedy nastavili větve testing a unstable a jako výchozí jsme zvolili testing, pak všechny balíčky v testingu mají prioritu 990, kdežto balíčky v unstable mají prioritu 500 a proto nejsou při instalaci upřednostňovány. To můžeme dočasně změnit pomocí parametru -t.
Záleží na tom, kolik různých verzí distribuce debianu mícháš...
Pokud si zadáš příkaz "apt-cache policy", vypíše se Ti každý z repozitářů se svojí prioritou ("nejvyšší priorita bere vše" -- instaluje se z něj).
Prioritu jednotlivých repozitářů (nebo třeba pouze verzí konkrétních balíčků) si můžeš nastavit pomocí apt-pinningu (tuším, že tu o této metodě už párkrát padla řeč)...
apt-cache policy <===> Výchozí větví míníme tu, kterou jsme zvolili dříve. Všimněte si, že žádná běžná priorita (100, 500 a 990) nedovoluje snižování verze balíčků (downgrade). Současné nastavení priorit pro jednotlivé repozitáře zjistíte pomocí výpisu příkazu:
Pomocí pinningu ale budeme mít za chvíli možnost poměry změnit. K tomu ale bude potřeba o prioritách vědět ještě jednu věc. Platí logické pravidlo, že vyšší priorita přebíjí nižší prioritu, ale zároveň mají některé rozsahy hodnot speciální vliv na instalaci. Balíčkovací systém interpretuje priority takto:
méně než 0 <===> lze jít i do záporných čísel, způsobí úplný zákaz instalace balíčku
0 až 99 <===> nainstaluje balíček jen v případě, že žádná jiná verze nainstalovaná není
100 až 499 <===> nainstaluje balíček, pokud neexistuje jeho novější verze v libovolném repozitáři
500 až 989 <===> nainstaluje balíček, pokud neexistuje jeho novější verze ve výchozí větvi
990 až 999 <===> nainstaluje balíček, i když pochází z jiné než výchozí větve
1000 a více <===> nainstaluje balíček, i kdyby to mělo znamenat snížení jeho verze (downgrade)
Repozitáře a balíčky
http://mis.e-mis.cz/index.php/Instalace_software_v_GNU/Linuxu
Balíčky (package)
Programy se ve většině distribucí GNU/Linuxu instalují ve formě balíčků. Jsou to předpřipravené archivy s kódem programu (zdrojovým nebo zkompilovaným), vyladěné pro danou distribuci.
Aplikace obvykle není umístěna celá v jednom balíčku. Je rozdělena do co nejvíce samostatně funkčních celků, které jsou umístěny každý v jednom balíčku. Při instalaci je tak třeba stáhnout všechny balíčky, ale pokud jiná aplikace využívá stejné algoritmy, využije už stažený balíček.
Rozdělení aplikací na balíčky zajišťuje, že se v počítači stejné věci neukládají vícekrát. Například pokud více aplikací používá kompresi ZIP, balíček s implementací kompresního algoritmu se instaluje jen jednou.
Repozitáře (repository)
Balíčky stahujeme z repozitářů, což jsou servery, na kterých jsou balíčky dané distribuce umístěny.
Součásti (components)
Zdroje balíčků bývají rozděleny do více částí. Například pro Debian jsou to:
main... hlavní balíčky, jejichž zdroj mají vývojáři k dispozici
contrib... zdroje dodává jiný dodavatel
non-free... nesvobodné balíčky
Nemusíme mít povoleny všechny části repozitáře.
Instalace programu z repozitářů distribuce
Správce balíčků
Instalaci programu provádí aplikace, která se jmenuje správce balíčků (package manager).
Provádí samotné stažení, ale také kontroluje závislosti mezi balíčky tak, aby se stáhlo vše potřebné.
Různé distribuce využívají různé správce balíčků.
Distribuce založené na Debianu používají správce balíčků apt
Starší správci balíčků pro Debian a odvozené distribuce jsou (resp. aptitude a apt-get).
Distribuce založené na distribuci Red Hat používají správce balíčků yum.
V rámci distribuce Fedora ale už Red Hat zavádí novějšího správce balíčků dnf
Naštěstí je uživatelské ovládání správců balíčků obvykle velmi podobné, i když podoba balíčků se liší.
Debian (CLI)
Standardní správce balíčků se jmenuje apt.
Ovládání a příkazy jsou stejné jako u starších systémů apt-get a aptitude.
!!Nepoužívejte střídavě odlišné správce balíčků.!!
Pro instalaci balíčků pak používáme:apt install název_balíku
Před instalací vždy aktualizujte seznamy balíčků v repozitářích:apt update
repozitář Backports
Můžeme také uvést konkrétní repozitář (viz například repozitář Backports). V takovém případě musíme mít zvolený repozitář v seznamu repozitářů:
apt -t název_repozitáře install název_balíku
Pracovat se správcem balíků smí obvykle jen správce počítače. Nezapomeňte tedy před příkazy psát sudo, pokud nejste přihlášeni jako správce!
Instalace balíčků pro danou distribuci stažených lokálně
Některé aplikace nejsou ve standardních repozitářích, ale výrobce vyrábí balíčky pro vaši distribuci (například .deb pro distribuce založené na Debianu či .rpm pro distribuce založené na Red Hatu).
Pro instalaci takových aplikací stáhneme patřičný balíček z webu výrobce a použijeme aplikaci GDebi pro instalaci (v Debianu).
Instalace aplikace GDebiapt install gdebi
Instalace balíčku staženého do souboru nazev_baliku.deb:gdebi nazev_baliku.deb
Výhody a nevýhody
Pokud výrobce dodává balíček přesně pro vaši verzi vaší distribuce, měl by být balíček kompatibilní se zbytekem software (ale zodpovědnost je na tvůrci balíčku, tvůrci distribuce to netestovali).
Software není sledovaný správcem balíčků vaší distribuce, takže aktualizace (a případnou ztrátu kompatibility s budoucími verzemi si musíte hlídat sami).
Actually gdebi is just a front-end to the dpkg with added functionality that it can check for dependency packages in the repositories and can install them in one-operation, while dpkg -i requires two operations manually (later being apt-get -f install).
dpkg doesn't resolve dependencies
Instalace bez balíčků
I v Linuxu lze samozřejmě instalovat SW zcela bez balíčkovacích systémů.
Obvyklé jsou dvě varianty:
stáhnete archiv .tar.gz, rozbalíte a spustíte instalační skript .sh,
stáhnete archiv .tar.gz se zdrojovými soubory a přeložíte jej.
Vždy postupujete podle návodu výrobce.
Výhody a nevýhody
Nejste závislí na tom, zda software zařadili tvůrci distribuce do repozitářů.
Můžete si nainstalovat nejnovější verzi SW bez ohledu na to, která verze je v repozitářích.
Nemáte nijak garantovánu kompatibilitu s vaší distribucí a sami si sledujete aktualizace.
Backports
Jedná se o označení pro repozitáře, které zpřístupňují nové verze vybraných programů ve starší verzi distribuce.
Využívají se obvykle u programů, které se často aktualizují a kde uživatel potřebuje nové verze.
Příkladem software, který se často instaluje z repozitářů backports jsou:
VirtualBox
kancelářský balík, například LibreOffice
vlc
... a další programy, kde uživatel vyžaduje co nejnovější verzi.
Abychom mohli použít tento postup, musíme mít repozitář Backports povolený v seznamu repozitářů!
Instalace z repozitáře Backports
Při instalaci balíčku z jiného než standardního repozitáře je nutné uvést, ze kterého repozitáře chceme balík instalovat (příklad Debian Stretch):
Příklad:apt -t stretch-backports install virtualboxapt -t stretch-backports install libreoffice
Práce se seznamem repozitářů
Kromě standardních repozitářů distribuce existují další repozitáře, buď tvořené tvůrci distribuce, nebo jinými vývojáři.
Správce počítače rozhoduje, které repozitáře se budou používat při hledání balíčků.
V Debianu je seznam repozitářů umístěn v souboru:
/etc/apt/sources.list
Po každé změně provedeme aktualizaci seznamu balíčků
aptitude update
Můžeme přidat další repozitáře (nové řádky), nebo povolit instalaci z jiných částí repozitáře (přidejte na řádek s repozitářem novou položku).
Aktualizace systému
V grafickém prostředí
Aktualizace jsou nabízeny automaticky prostřednictvím specializované utility.
Příkazový řádeksudo apt update <===> Aktualizuje seznamy balíků v repozitářích.
Je třeba volat před spuštěním samotné aktualizace systému.
sudo apt upgrade <===> Provede samotnou aktualizaci systému.
sudo apt autoclean <===> Případně můžeme vyčistit nepotřebné soubory
sudo apt purge ~c <===> Smaže balíky, které již nejsou potřeba.
Vyčistí nepotřebné konfigurační soubory smazaných balíků
