tři typy protokolů:
NFS / CIFS / SMB
NFS - Network File System (Linux / Unix)
NFS server se nastavuje pomocí konfiguračního souboru /etc/exports, který na jednotlivých řádcích obsahuje definice sdílených adresářů. Jako první je název adresáře a pak seznam povolených klientů
priklad
/usr 10.1.2.3(ro) stanice(ro)
/home 10.1.2.3(rw,no_root_squash) stanice(rw)
ro (read-only) – pouze pro čtení
rw (read-write) – povoleno čtení i zápis
no_root_squash – nemapovat požadavky uživatele root na běžného uživatele (obvykle nobody) (server tak bere id uživatele od klienta, což může být bezpečnostní riziko)
SMB - Server Message Block (Windows) známý také jako CIFS - Common Internet File System (Windows)
Protokol pracuje na principu klient–server. Server umožňuje klientům sítě přistupovat k tzv. sdíleným prostředkům, např. sdíleným diskům, adresářům, tiskovým frontám nebo pojmenovaným kanálům. Sdílené prostředky jsou rozpoznávány pomocí síťové adresy UNC (\\jméno_serveru\jméno_zdroje). Klientská část má za úkol definovat požadavky na sdílené prostředky serveru. Server vykonává rozbor požadavků odeslaných klientem ve tvaru bloku (paketu) SMB, porovnává přístupová práva a na podkladě přístupových práv zahajuje požadovanou operaci (vytvoření adresáře, spuštění souboru atd.). Výsledek je s odpovědí poslán klientu identickým blokem SMB.
SMB 2.1
SMB 2.1 byl zaveden s Windows 7 a Windows Server 2008 R2, přinesl drobné vylepšení výkonu.
SMB 3.0
SMB 3.0 (předchozí název byl SMB 2.2) byl zaveden s Windows 8 a Windows Server 2012. Přinesl několik významných změn, například SMB Direct Protocol a SMB Multichannel, které přinášejí nové funkce a zlepšují výkon SMB2, zejména při použití ve virtualizovaných datových centrech.
SMB 3.02
SMB 3.02 byl zaveden s Windows 8.1 a Windows Server 2012 R2.
